mesic1

Léčba nespavosti technikou denního snění (příklad z praxe)

Katatymně-imaginativní psychoterapie a poruchy spánku. Kazuistika krizové intervence.

Kazuistika popisuje krizovou intervenci pomocí navození denního snu u 33-leté ženy, říkejme jí Anna, které se po narození prvního syna výrazně narušil spánkový cyklus. Jako dítě a dospívající spala Anna dobře. Snadno usínala a spala celou noc. V dospělosti se to změnilo. Anna je úzkostnějšího ladění a větší životní změny se u ní vždy projevily ztíženým usínáním. Ale po čase se spánek znovu upravil.

K narušení spánkového cyklu u ní došlo po narození prvního syna, který měl velice špatný spánek již od chvíle, kdy přišel na svět. Budíval se pravidelně v 30-ti minutových intervalech, po probuzení těžko usínal a za půl hodiny byl opět vzhůru. Ani ukončení kojení v jeho 15-ti měsících výraznou změnu nepřineslo. Anna dle svých slov spala na pokračovaní a většinou se jí dařilo usínat. Některá rána však doslova proplakala vyčerpáním.

Synovo spaní se začalo spontánně upravovat, když mu bylo 2,5 roku a Annino spaní se začalo paradoxně horšit. V této době jí byl také diagnostikován děložní myom a bylo ji doporučeno, aby s druhým těhotenstvím příliš neotálela. Druhé dítě si oba s manželem přáli, ale Anna se cítila stále tak unavená, že jí tato představa naháněla strach, a tak se dostala do vnitřního konfliktu. A pravděpodobně kombinace narušeného spánkového cyklu a vnitřního konfliktu způsobila, že téměř úplně přestala spát.

Teplé mléko s medem, banán ani 2 deci piva před spaním ji spánek nepřivodily.  Běžné prášky na spaní nezabíraly. Lépe se jí usínalo po opravdu náročné fyzické aktivitě, ale 10-ti kilometrovou procházku  nebo 2 hodiny plavání nemohla vtěsnat do svého denního programu.

Po měsíci probdělých nocí, kdy začala pociťovat i první příznaky deprese, se odhodlala k návštěvě lékaře pro silné prášky na spaní. Po těch opravdu spala hlubokým spánkem se spoustou barevných snů, ve kterých se uměla vznášet; jen tak lehce zamávala rukama a vznesla se vzhůru jako pták. Přes den si však připadala omámená a prášky po 14 dnech vysadila.

V této době podstoupila v rámci  krizové intervence terapii pomocí navození denního snu. S touto formou terapie  měla již předchozí zkušenost, a tak když jí terapeutka po krátké relaxaci  požádala, aby si představila obraz, který s nespavostí souvisí, viděla divokou písečnou bouři.

Zrnka žlutého písku létala chaoticky vzduchem velkou rychlostí a nebyla k  zastavení. Nejprve bouři jen pozorovala a popisovala. Později po intervenci terapeutky, zda by nebylo možné bouři nějakým způsobem utišit, spatřila vznášet se vysoko nad bouří velkou žlutou písečnou kouli. Koule velmi rychle rotovala ve směru hodinových ručiček a k jejímu překvapení tím, jak se nepřetržitě otáčela, nabalovala na sebe zrnka písku písečné bouře.

Koule se neustále zvětšovala, její pohyb se s narůstající vahou zpomaloval až nakonec přistála v písečných dunách, kde ještě nějakou chvíli vykreslovala do písku tvar kruhu a později spirály.  Když se koule dostala do středu kruhu, její pohyb se úplně zastavil a ona zůstala nehybně ležet v písku.

Se zastavením koule utichla i písečná bouře, neboť koule na sebe veškerý písek poletující ve vzduchu navázala. Anna popisovala, že to byl úžasný monumentální pohled. Obrovská žlutá písečná koule ležící na písečné pláni! A nikde ani stopy po bouři. Jen klid a nehybnost.

A ona věděla, že se jim podařilo zastavit ten vnitřní obrovský neklid, který způsoboval, že nemohla usnout. A tu noc usnula a spala. A spala i další noc a další. Občas se sice před spaním vrátila úzkostná myšlenka “co, když zase neusnu”, ale stačilo si představit tu zpomalující a zastavující se kouli a brzy usnula. Dlouhodobá nespavost se už nevrátila.

Později se dostala k meditování a její spaní se ještě více prohloubilo. Říká, že pokud se její  denní program příliš nemění, usíná do 2 minut po ulehnutí. Tu písečnou kouli má stále čas od času před očima a ještě teď po několika letech vidí její klidný ladný sestup na písek, vykroužení spirály a její uplné spočinutí. Její klid a nehybnost v ní vyvolává pocit něčeho posvátného.    

Gastroezofageální reflux jako psychosomatické onemocnění. Kurz první pomoci.

Častým psychosomatickým onemocněním bývají trávicí potíže, které mohou být zapříčiněny nebo zhoršeny psychickými faktory, zejména stresem a úzkostí.  Pokud trpíte pálením žáhy, bolestí na hrudi, bolestí v krku, chrapotem, ztíženým polykáním, pocitem, že vám něco uvízlo v krku nebo i dráždivým kašlem, možná se potýkáte s refluxní chorobou jícnu, zkráceně refluxem (angl. Gastroesophageal Reflux Disease, acid reflux, zkráceně GERD). 

Touto chorobou onemocní v průběhu života 10-20 % populace v západním světě, je tedy 
poměrně rozšířená. Častou příčinou onemocnění je stresující životní styl, nesprávná 
životospráva, obezita, ale i vnitřní konflikty, které mohou být zcela nevědomé a takto zásadním způsobem zasáhnout do fungování našeho těla. 
 Kdo má vlastní zkušenost s refluxem, ví, o jak nepříjemné a život omezující 
onemocnění se jedná. Nejen, že se člověk trpící refluxem nemůže normálně najíst, jídlo špatně tráví, překyselená natrávená potrava se mu vrací zpět do jícnu, který časem poškozuje, s každým polknutím se mu lehce zvedá žaludek, po jídle si nemůže v žádném případě lehnout a je omezen i v pohybových aktivitách. Funkční změny se projeví záněty v oblasti jícnu a dlouhodobé záněty mohou vést k organickým změnám sliznice jícnu a jeho zúžení, k 
problémům s polykáním a zvýšené kazivosti zubů.  

Na výše zmíněnou symptomatiku lékař pravděpodobně předepíše léky, které na principu inhibitorů protonové pumpy snižují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a urychlují odvod žaludečního obsahu. To přinese částečnou úlevu, ale také velkou chuť k jídlu. Pokud potíže přetrvávají, bývá pacient poslán na vyšetření, zda nemá v žaludku v populaci poměrně rozšířenou bakterii Helicobakter pylori (prevalence infekce H.pylori se odhaduje na 30-40% populace v západních zemích, 70% v rozvojových), která obdobné potíže může způsobovat a pokud ano, dostane silnou dávku antibiotik, které ho zbaví Helicobakteru, ale ne vždy tím jeho potíže odezní. Také možná podstoupí endoskopii, aby se nalezla “příčina” jeho obtíží a poté mu budou předepsány jiné léky. Ale pravá příčina obtíží může zůstat skrytá.

Nicméně i pokud jsme přesvědčeni, že naše onemocnění způsobily zejména psychické faktory, je vhodné se nejprve poradit s lékařem a vyloučit organickou příčinu onemocnění. Lékař také pravděpodobně doporučí změnu životosprávy a někdy i návštěvu psychologa.

A nyní se pojd´me podívat, co můžeme pro své zdraví udělat hned teď my sami. Důležité je odhodlání pokusit se nemoc překonat za použití mnoha různých pomocných prostředků a víra, že to dokážeme a uzdravíme se. Nemoc nás upozorňuje, že něco v našem životě není v pořádku, něco je potřeba změnit.

    Na prvním místě můžeme začít změnou životosprávy. Některé potraviny výrazně překyselují žaludek, většině z nich je potřeba se vyhnout. Patří mezi ně zejména: káva, alkohol, černý čaj, perlivé nápoje, cukr a cukrovinky včetně čokolády, umělá sladidla, všechny sladké nápoje a ovocné džusy, tučné potraviny (zejména škodlivé transmastné kyseliny, časté v sušenkách a pečivu), smažená a hotová jídla, tučné sýry a plnotučné mléko, bílá mouka, kakao, droždí, tučné pečivo, sušené ovoce, peprmint, příliš kořeněná jídla, hořčice, salátové zálivky, kečup, ocet, kyselé okurky, sojová omáčka, hovězí a vepřové maso, tučné ryby a uzeniny, vaječný žloutek, houby, bramborová kaše, syrová cibule, papriky, ředkvičky, rajčata a citrusy.

Naopak můžeme do své diety zařadit potraviny obecně k refluxu šetrné (nemusí to platit pro všechny, je třeba získat vlastní zkušenost), ze zeleniny – mrkev, salát, rukolu, polníček, cuketu, lilek, celer, petržel, červenou řepu, brambory, hrášek, květák, brokolici, pórek, kukuřici, avokádo, okurku, špenát, papriku, luštěniny, zelí, sladké brambory, z ovoce – banány, sladší jablka, jablečný džus, hrušky, meloun, hroznové víno, sladké třešně, švestky, broskve, nektariny, rebarboru, fíky, rozinky, sýr feta a ovčí sýry, nízkotučné sýry, nízkotučné zakysané mléčné výrobky, kozí a mandlové mléko, vaječný bílek, kukuřičné a ovesné pečivo, žitný chléb, špaldu, jáhly, ořechy a semena, obilné klíčky, cereálie, netučné ryby, kuřecí nebo krůtí maso bez kůže, olivový, avokádový a kokosový olej, obilnou kávu, zelený a bylinkový čaj. A k pití především vodu.

    Nemůžeme opomenout příznivý efekt čerstvých zeleninových šťáv, např.štávy z mrkve, červené řepy, celeru, okurky a jiné zeleniny. I 1 deci zeleninové šťávy 1-2x denně upravuje příznivě ph žaludku. Trávení také podpoří zázvorový čaj, zázvor přidaný do jídla nebo v kandované podobě. Trávení bílkovin usnadńuje ananas. Jablko po jídle může snížit množství kyseliny v žaludku. Uklidňující efekt na reflux má lékořicový nebo anýzový čaj. Důležité je samozřejmě nekouřit a nepohybovat se v zakouřeném prostředí.

Pokud si budeme o svém stravování vést deník, tak nejlépe odhalíme, která potravina nám nevadí a po které nám není dobře. Skladba potravin, které shledáme k našemu žaludku šetrné, může být velmi individuální.  Do deníku je dobré zaznamenat i poznámku ohledně okolností, při kterých jsme jídlo snědli. Jídlo snědené ve spěchu a stresu může vyvolat projevy refluxu bez ohledu na svou kvalitu. Je možné, že budeme hledat příznivé potraviny i několik měsíců, ale stojí za to vytrvat. Až je nalezneme, začneme je používat a budeme jíst beze strachu, že se nám po jídle přitíží.

    Během jídla je dobré jíst. Jenom jíst. Nečíst si, nebrouzdat na internetu, nesledovat televizi, nedívat se do telefonu. Všimnout si toho, co mám na talíři. Zastavit se. Zamyslet se. Chci tohle opravdu sníst? Bude mému tělu po tomhle jídlu dobře? Jak to jídlo vypadá? Jak voní? A jak chutná? Jakou má konzistenci? Všimnout si, mám-li vůbec hlad. A pak se snažit  uvědomit si, že právě teď jím, dostatečně jídlo rozžvýkat, vychutnat ho a spolknout. Je to rituál. Teď je čas jídla. Jsem tu a jím. Vypadá to, že není nic jednodušího než prostě jíst. Ale ve skutečnosti “jenom jíst” je velmi těžké a vyžaduje to disciplínu a pravidelný trénink. Zkusme to a uvidíme, kolikrát se nám podaří “jenom jíst”:).

Doporučuje se jíst nejlépe 3 hodiny před spaním a pokud trpíme refluxem také v noci, pak spát na levém boku a s větším polštářem.

    A teď k relaxaci. Klid během jídla přinese jistě velký užitek. Když k němu přidáme ještě několik chvilek klidu během dne, tělo se začne radovat. Zkusme relaxovat. Tak, jak nám to nejlépe vyhovuje. Někdo sportuje, jiný maluje, další relaxuje hrou na hudební nástroj. Relaxujme zaměřením pozornosti jedním směrem, ať už ji namíříme kamkoli. Všimněme si svého dechu a buďme s ním 5, 10 minut. Ukliďme si pokoj, ale buďme u toho. Uvědomme si kontakt s každou věcí, kterou vezmeme do ruky, poslouchejme, jaké u toho vytváříme zvuky, soustřeďme se na ladný úklid, nepospíchejme. Každá věc má své místo. Přesouváme věci na svá místa, některé upravíme, očistíme, vnášíme do chaosu řád, tvoříme uklizený pokoj. Zbrklé, uspěchané pobíhání se mění v elegantní nastolení řádu. A je nám v tom dobře. Jsme jen my, náš dech, naše ruce, které se dotýkají věcí. Věci mění svá místa a na těch nových klidně spočinou. Myšlenky v naší hlavně na nás přestávají útočit. Jsme tu jen my a náš uklizený pokoj. Naplní nás radost a klid.

Nezapomeňme také zařadit do svého života chvilky nicnedělání. Načerpáme energii. A než usneme, několikrát se zhluboka nadechněme a vydechněme, uvědomme si své tělo, v duchu si jím projděme, třeba od špiček nohou až po hlavu. Všimněme si, jak se naše tělo cítí. Jak mu je. Bude se nám dobře spát.

    Teď už zbývají “jen” psychická témata. A jelikož každý z nás žije ten svůj jedinečný neopakovatelný životní příběh, nelze se k nim obecně vyjádřit. Pokud výše zmíněný postup nepřinesl zásadní zlepšení, můžeme se obrátit na psychologa, který nás bude provázet v objevování a nalézání vnitřních konfliktů a jejich řešení, které nám pomůže opět získat ztracenou rovnováhu. 

Já sama vám mohu nabídnout  psychologické poradenství formou online via Skype, více informací naleznete na www.adrem.fi

Soupis potravin převzatý z www.gerd-diet.com